[Recenze] | Patrick Ness - Volání netvora


Volání netvora s sebou nepřináší pouze strašidelný příběh. Bohužel…


Patrick Ness, známý především díky své dystopické trilogii Chaos, nyní předkládá své další dílo, Volání netvora. Knihu, jež mnohé lidi rozesmutní, rozpláče, a možná dokonce donutí některé z nich přemýšlet, jakým způsobem si nejvíce užít života a trávit se svojí rodinou více času.

Volání netvora je kniha, která patří spíše do kategorie hororu než k pohádkám. I když i to lze říci. Mísí se zde totiž více žánrů a místy je těžké rozlišit, jestli se jedná o výše zmíněný horor, pohádku, fantasy či sociální drama. Příběh vypráví o třináctiletém Conorovi, kterého v noci ve snech straší noční můra. Tento chlapec žije doma pouze s vážně nemocnou matkou, a je tedy odkázán prakticky sám na sebe, sám provádí většinu domácích prací a k tomu všemu chodí do školy. Až tu se mu jednou v noci zjeví netvor v podobě tisu, který roste před domem. Ten chlapci řekne, že mu postupem času bude vyprávět tři příběhy a od Conora bude čekat čtvrtý. Netvor navíc pokaždé přichází sedm minut po půlnoci.
Matčin stav se mezitím zhoršuje, a tak musí žena odjet do nemocnice, kde jí prý nasadí novou léčbu, protože samotné ozařování totiž nestačí. Conorovi to nezlehčuje ani situace ve škole, kde je pravidelně šikanován od malých uzurpátorů Harryho, Sullyho a Antona. Hlavní hrdina je tedy nucen bydlet nějaký čas u babičky - jako kdyby toho nebylo málu, v tu dobu ještě přijíždí jeho táta z Ameriky. A v průběhu všech těchto nepříjemností­vypráví netvor chlapci své tři příběhy. Dokáže hlavní protagonista vymyslet ten čtvrtý?

Volání netvora je jako droga, které se čtenář po otočení několika prvních stránek nedokáže v žádném případě odpoutat. Dojemný a zároveň navýsost smutný příběh, který svým podmanivým vyprávěním Patrick Ness rozvíjí, zvyšuje neustále napětí.
V každém příběhu lze vždy vidět nějaká poselství, která nejsou určena jenom pro Conora, ale zároveň směřují i ke čtenářům, držící tuto knihu v ruce. Prostřednictvím chlapce autor servíruje mix emocí, jako jsou nenávist, zlost, bezmoc, zloba, hněv, smutek, ale i radost, jež člověk zpracovává společně s ním a tím pádem se postupem času přímo vžívá do Conorovy situace.
Ke konci Volání netvora nabývá na tempu, načež přichází to největší vyvrcholení a zároveň odhalení těch nejhlubších chlapcových myšlenek, při kterém si čtenáři začnou vzpomínat na předcházející ponaučení, takže ať už se Conorův názor na matčinu nemoc zdál jakýkoli, člověk pochopí i druhou stranu mince.

Vypravování krutého osudu Conora, jeho maminky, babičky i otce podtrhují ponuré a působivé ilustrace Jima Kaye, které dávají knize tu správnou hloubku a úroveň. Mnohdy až abstraktní kresby podtrhují napjaté situace a zvlášť komorní atmosféru, jež vévodí celému dílu, který svým námětem připomíná například film Faunův labyrint.
Nebýt Siobhan Dowdové - autorky námětu, která zemřela, než stihla původní verzi dopsat - Volání netvora by vůbec nevzniklo. Patrick Ness text Dowdové neponechal a nenavázal na něj, nýbrž napsal nový zcela od začátku. To však vůbec nevadí, protože čtenáři všech věkových kategorií se tak dočkali úžasného díla. Nyní zbývá už jen přemýšlet, zda by tato verze předčila tu původní.

Trailer



Název: Volání netvora
Autor: Patrick Ness
Originál: Walker Books, 2011
Česko: Jota, 2012
Formát: 214 stran, hardback
Překlad: Anežka Sedláková
Obálka: Jim Kay


> K NALEZENÍ: Fantasya
> ZDROJ(E): Jota (obálka) | YouTube (trailer)
> NAPSÁNO PRO WEB: Fantasya
> RECENZNÍ VÝTISK: Za recenzní výtisk pro napsání recenze pro web Fantasya děkuji nakladatelství Jota.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »