[Recenze] | Saladin Ahmed - Půlměsíční trůn


Z Půlměsíčního trůnu dýchá exotika

Gorgona si za svoji třetí vydanou knihu vybrala Půlměsíčního trůn z pera Saladina Ahmeda, jehož debut byl navržen na ceny Nebula, Huga nebo také Locus Award. Čtenáři se i nyní od nekonvenčního nakladatelství dostává do rukou excentrická kniha s tajuplným příběhem.

Adúla Maslúd je posledním svého druhu. A jako poslední je také řádně vyhledávaným. Tento lovec ghúlů však není jen také obyčejným lovcem, používá své metody a nestydí se využít služeb svého společníka, derviše Rasída.
Ten za Adúlou přichází s malým chlapcem, jemuž zabili rodiče. Podle chlapcových slov to byla stvůra, něco mezi lidskou bytostí a démonem. Společně s chlapcem k němu přichází vzkaz od Miri, někdejší milenky starého lovce. Prosí ho, aby se ghúla vydal zabít.
Mezitím se však ve městě Dhamsavát plánuje spiknutí proti kalifovi a zároveň jeho zavraždění ze strany tajemných sil, které chtějí ovládnout trůn a pomocí jeho magické síly ovládnout město. To však ještě nikdo netuší, čeho jsou Adúla Maslúd a Rasíd bas Rasíd schopní.

To se jen tak nevidí

Knih s takovouto tematikou jako Půlměsíční trůn, je v naší zemi jako šafránu. Je tedy velice milým překvapením a zjištěním, když čtenář narazí na toto dílo, které přináší do řad tradičních fantasy, steampunku nebo "upířin" něco netradičního. Něco, co lidi upoutá již na první pohled a letmé pročtení.
Jak už se dalo předpokládat ze jména samotného spisovatele Saladina Ahmeda - jehož rodiče jsou libanonsko-egyptského a irsko-polského (velmi zvláštní směs, není-liž pravda?) původu -, příběh čerpá především ze starověké Persie, z dob, kdy se například vedly ukrutné bitvy o Jeruzalém. Do tohoto konceptu přidal nějaké ty prvky fantasy a bylo vymalováno… Tedy napsáno.
Boj Dobra proti Zlu? Ne přímo. Existence magického artefaktu? Ani to není jisté. Dalo by se tedy říct, že Půlměsíční trůn je dílo vymykající se normálu a z větší části buduje prostor pro další podobné knihy.

Skvěle dovyprávěné

Čtenář však knihu nečte, slova z ní plynou, jako by mu někdo předčítal nebo rovnou příběh procítěně vyprávěl. Stránky totiž plynou jako voda a než se kdo naděje, je v půlce příběhu. Saladin Ahmed staví na dobrých základech. Většinu času je podíl mezi popisy a přímou řečí padesát na padesát. Někdy se váhy rozhodnou ustoupit ze své rovnováhy a dopřejí čtenáři buďto stránky plné líčení a věrohodných popisů, při nichž se mnozí zasní, nebo místa vyplněná přímou řečí. Autor dělá dobře - tu ubere a tam zas přidá, záleží, kde je čeho zapotřebí. A funguje mu to.

Debut není jen o úspěších

Jakožto prvotina si Ahmedův Půlměsíční trůn vede navýsost dobře. I zde se však najde pár nedostatků, které potkávají snad každého autora. Nejhlavnější výtkou však je jakési utlumení akčnosti a napětí. Zhruba ve druhé třetině se příběh dostává na nějakou chvíli do slepého bodu, kdy se nic neděje a čtenářovi se tak dostává pocitu, že je tato pasáž zbytečná. Jedná se spíše o most mezi první a třetí částí knihy, kde si snad každý přijde na své.
Ani tak nelze Půlměsíčnímu trůnu upřít jeho kvality, jichž je opravdu hodně. Saladin Ahmed svoji plánovanou trilogii zahájil dobře, uvidí se, jak se mu povede nadále.

Název: Půlměsíční trůn
Autor: Saladin Ahmed
Originál: DAW, 2012
Česko: Gorgona, 2013
Formát: 374 stran, paperback
Překlad: Vojtěch Sedláček
Obálka: Dominik Broniek


> ZDROJ(E): Gorgona (obálka) | readingandwritingpodcast (obrázek)
> RECENZNÍ VÝTISK: Za recenzní výtisk pro napsání recenze děkuji nakladatelství Gorgona.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »