[Recenze] | Martin Drtina - Ve zdech

O snech, které se skrývají ve zdech




Ve zdech je klasickou prvotinou - psaná s láskou, ale s chybami, jimž se ve většině případů nelze vyhnout. Přesto však kniha působí dobrým dojmem a dokáže zaujmout.


Gaimanovské vyprávění

Richard je dramatik. Právě sepsal a uvedl svou první divadelní hru, která slaví úspěchy, ale uvnitř sebe cítí prázdno. Nemá chuť ani sílu hledat životní partnerku nebo navazovat nová přátelství. Jeho život se ale změní jednoho dne, kdy potká rudovlasou dívku - Lilly. Ta ho přesvědčí, že musí zachránit svět, jenž dřímá ve zdech jeho bytu. I přes tento fantasmagorický fakt se Richard vydává s dívkou do říše snů. Do říše ve zdech.

Prvotina s velkým potenciálem

Debut Martina Drtiny se i přes jeho všechna negativa, do kterých se pustím níže, může označit za úspěšný, neboť dokáže zaujmout. V prvé řadě musím uznat, že autor má pár originálních nápadů, jimiž si mě získal. Už jen ta hlavní myšlenka, že sny, kterým se lidem zdají, se pak jakýmsi způsobem "vsáknou" do zdí pokoje, je neotřelý a svěží. Žijící chrliče taky nejsou špatným krokem a dalo by se na tom stavět v dalších příbězích.
Autorovu sílu můžeme vidět až ve druhé polovině knihy. Možná to bylo pouze tím, že Martin Drtina potřeboval řádně rozvinout příběh, aby se projevily jeho schopnosti, nebo také proto, že je mnohem lepší v popisu příběhu, který je svižnější a má spád.
V knize se najdou menší i větší chyby. Hned bych chtěl upozornit na neodsazování odstavců, které vypadá nevkusně a neprofesionálně. Nejedná se o autorovu chybu, ale přesto je to fakt hodný poznámky. Ze začátku mi Ve zdech přišlo jako nová variace na Gaimanovo Nikdykde. Téměř identický úvod, shoda jmen hlavních hrdinů a dokonce skoro stejná magická bytost, která umí otevírat dveře do jiného světa. Postupně jsem si však zvykl a nakonec mě Martin Drtina přesvědčil o tom, že to je opravdu jeho svět a žádné zkopírované schéma.
Velké mínus jsem zaznamenal taky v nevyváženosti příběhu. Dějová linie s Richardem a Lilly je opravdu silná a vyčnívá nad ostatními, což by mohlo být jinak. Knihu tak táhne zejména tato ústřední dvojice a mnohdy se zdá, že jsou ostatní - i když by to bez nich nešlo - spíše do plusu. Posledním velkým negativem je samotný konec. Kniha má 222 stran, takže je čtení rychlé, ale finále je oproti jejímu zbytku překotný a tak trochu odfláknutý, což je velká škoda. Rozhodně se dal o něco víc natáhnout a čtenáře napnout. Takhle konec strašně rychle uteče a aniž by se člověk stačil zorientovat, happy end je na světě. Jinak je však Ve zdech dobrou prvotinou, kterou by si měl zkusit přečíst alespoň každý fanoušek fantastiky.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorovi knihy.

Knihu lze koupit na e-shopu nakladatelství Krigl.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »