[Recenze] | Félix J. Palma - Mapa času


S Mapou času bez fungujícího stroje času


Španělský spisovatel Félix J. Palma na bezmála 550 stranách vypravuje poutavý příběh, který se primárně točí okolo cestování v čase. Nejpodivnějším na tom je, že se o něm v knize mluví, ale není snadné na první pohled rozpoznat, zda se hrdinové do minulosti/budoucnosti vydali, či nikoliv.

Roku 1896 celý Londýn šokuje zpráva, že lze cestovat v čase. Tedy alespoň do budoucnosti, konkrétně do roku 2000, v němž světu vládnou takzvaní automaté a lidé jsou téměř vyhynulým druhem, avšak i přesto proti svým nechtěným nástupcům bojují z celého srdce.
Kniha prvně popisuje příběh Andrewa Harringtona, který si nedovede představit svůj život bez své životní lásky, prostitutky Marie Kellyové. Jeho bratranec Charles mu však sebevraždu rozmluví a za pomocí Gilliama Murrayho - majitele společnosti, která pořádá ony cesty časem – a H. G. Wellsem, jehož románem tato cestovatelská mánie začala.
Děj se dále stočí k dívce jménem Claire Haggertyová, jež si zoufá, protože nemůže v současném Londýně již dále žít. Proto se odhodlá při druhé výpravě v čase opustit svoji kamarádku a zůstat v roce 2000. To však ještě netuší, že se bezmezně zamiluje do kapitána Shackletona, muže, jenž porazil Šalamouna – vůdce automatů.
Třetí dějová linie pak zachycuje samotného H. G. Wellse, který též prožívá své těžší období a nenachází ze života takové potěšení, jaké by bezpochyby mohl. Ten ví velké Murrayho tajemství, které by mohl zveřejnit inspektor Colin Garrett, jenž vyšetřuje podivnou vraždu, která mohla být provedena pouze někým z budoucnosti a má pověření cestovat v čase a vraha zatknout. Inspektor ale nakonec bude svědkem zcela jiných událostí…

Mystifikace, fikce a matení čtenáře

Mapa času je přesně ten typ literatury, u které se budou čtenáři dělit do dvou kategorií. Na ty, kteří budou autorovi spílat za rozsáhlé popisy a nic neříkající vsuvky, a na ty, kteří budou toto dílo vynášet do nebe. A ač se to zdá trochu divné, více čtenářů patří do první skupiny. Přitom Mapa času toho nabízí vskutku dost. Kniha přesahuje různé žánry, a jakmile je v sobě jednou spojí, předkládá člověku excentrické čtivo.
Félix J. Palma svým obsáhlým, barvitým a květnatým popisem umocňuje čtenářský zážitek a dává tak pocit, že se samotný čtenář ocitl ve viktoriánské Anglii. Tak živě dokáže autor vyprávět. O jeho talentu svědčí i to, s jakým umem propojuje všechny tři příběhy, jež sice stojí samostatně, ale okrajově se protínají, a jejichž ústřední postavou je postava slavného H. G. Wellse. Ten hraje významnou roli ve všech dějových liniích.
A právě s tímto známým spisovatelem si Palma tak trochu pohrál. Jeho kniha Stroj času lidi pobláznila a má na svědomí jejich zájem o cestování v čase, které jim shodou okolností začne zprostředkovávat jedna společnost. Kdo však čekal, že kniha bude o cestování v čase, jak popisuje Wells ve své knize, ten se dočká velkého zklamání. Ano, zprvu je to takto podáváno, ale autor čtenáře přesvědčí, že tak tomu opravdu není. Tak je to koneckonců se všemi zvraty – Palma naznačuje, popisuje, mate čtenáře, aby pak před něj předstoupil se zdviženým prstem, zlomyslným úšklebkem a větou „Ne, ne, takhle to vůbec není“.
Místo toho, aby se jednalo o akční sci-fi román, je Mapa času tedy sledem vzájemně propojených příběhů, které odrazují lidskou touhu po cestování v čase – ať už se jedná o touhu lidí z dob viktoriánské Anglie nebo z té dnešní. Španělský autor pak tuto touhu dále rozvádí, hraje si s ní a vytváří za pomocí příběhů různé variace, i když základ zůstává stejný. A to, že v každém příběhu figuruje v hlavní roli osoba, kterou již omrzel život na tomto světě.

Zkrácení by zafungovalo

I přes umně odvyprávěný příběh je Mapa času místy vskutku zdlouhavá a zbytečně rozvleklá, čemuž by dopomohlo alespoň nějaké malé zkrácení ze strany autora. Díky tomu by se kniha těšila oblibě více lidí, i když, kdo ví. Kdo si však libuje v těchto sáhodlouhých popisech a nebojí se experimentů, je Mapa času to pravé ořechové.

↭↭↭↭↭

Název: Mapa času
Autor: Félix J. Palma
Série: Viktoriánská trilogie #1
Originál: Algaida Editores, 2008
Česko: Host, 2013
Formát: 528 stran, hardback
Překlad: Iveta Gonzálezová
Obálka: Cliff Nielsen


> ZDROJ(E): Host (obálka) DeviantArt (obrázky)
> RECENZNÍ VÝTISK: Za recenzní výtisk pro napsání recenze děkuji nakladatelství Host.

Autor článku: EclecticGuy

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

4 komentářů

komentářů
16. ledna 2014 v 20:49 delete

Zatím nejlepší recenze, jakou jsem na tuto knihu četla! :o)
A musím si to taky přečíst. :)

Reply
avatar
16. ledna 2014 v 21:31 delete

Děkuji! *klaní se*
Rozhodně si to přečti a až tak učiníš, tak doufám, že se ti to bude líbit! :)

Reply
avatar
Anonymní
16. března 2014 v 9:14 delete

Mapu času mám hrozně moc ráda, ačkoliv jsem to asi dva měsíce po dočtení nazvala ubíjení ideálů na pěti stech stranách, hlavně proto, že jsem vážně čekala nějaký ten steampunk a cestování časem. Tedy, ono to tam bylo, ale... ale. :D Nicméně je to jedna z mých nejoblíbenějších knížek.

Reply
avatar
22. března 2014 v 14:29 delete

A právě proto, že to všichni očekávají a nic takového tam není, mne to možná nadchlo/chytlo a už nepustilo :) Musím souhlasit, že to je excelentní počin.

Reply
avatar