[Recenze] | Jana Richterová - Zahrada: Sféra

Zahrada jako brána do nového světa


Pro mnohé neznámá kniha, pro ty, kteří knihu dostali do rukou, příjemné čtení. To je Zahrada: Sféra, která se zaobírá hned několika tématy. Kniha, u níž je škoda neužít si každé přečtené slovo, ale taky pochopit celý koncept. Jediným problémem může být, že kniha nesedne každému.



Vztahy, vztahy a vztahy...

Michal Zahradník má novou pacientku. Je jí Marie Solná a čistě náhodou je to také budoucí spolupracovnice Nikolaje Alexandroviče a Tomáše Roháče, dvou architektů a zároveň přátel Michala. Architekti nutně potřebují nějakou ruku k dílu a Mara se zdá jako skvělou volbou. To však ještě nikdo z nich netuší, jak moc všem toto setkání změní životy. Zvlášť, když se do jejich party přidá i majitelka bistra Anna Pokorná.

Společenský román s fantaskními prvky

Kniha Zahrada s podtitulem Sféra je knižním debutem Jany Richterové a přesto se může rozhodně řadit mezi ty zdařilejší prvotiny. Autorka zbytečně netlačí na pilu a Zahrada: Sféra tak ze sebe nedělá něco, co není, což je u některých začínajících autorů mnohdy problém.
Příběh plyne v poklidu, nikam nespěchá a dává si načas, aby čtenáři odhalil svá překvapení (která v knize skutečně jsou). Nic akčního se v ní ani moc stát nemůže - Zahrada: Sféra je především společenský román, který však má lehký fantastický přesah. Kniha tak stojí na hraně mezi magickým realismem a fantasy, i když blíže má asi k magickému realismu.
Jako v každém společenském románu, i v tomto se řeší především vztahy. Člověk si na to musí zvyknout, musí vědět, do čeho zhruba jde, jinak bude nepříjemně překvapen. Celé vyprávění se nese v duchu utváření a rozpadu přátelství a vážných vztahů, přičemž svoji úlohu také zdárně plní všudypřítomné tajemství, jež s každou další stránkou sílí. Psychologie je popsána dokonale, leč román je chvílemi jaksi stereotypní, ale to pouze díky tomu, jak se misky vah vtahů kloní chvíli na jednu a poté na druhou stranu. Hlavní protagonisté stále uzavírají přátelství, které vzápětí ruší, a tak to funguje stále dokola. Při tom však ze začátku to funguje perfektně.
Čtenář sice v několika místech během čtení dostane naději, že již v prvním díle dočká nějakých informací o tom, kdo je Michal Zahradník skutečně zač a rouška tajemství se odhalí. Nebo proč je tak nutné přátelství zrovna s Annou. Člověk však dostává kusé informace a záleží na něm, jak si je vyloží. Autorka se jej rozhodla napínat po celou dobu a zřejmě si nechává pořádnější rozjezd v dalším připravovaném díle.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorce knihy.

Knihu lze koupit v e-shopu stránek autorky.


> ZDROJE: Obr. 1

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

2 komentářů

komentářů
28. srpna 2014 15:14 delete

Já jsem byla nadšená :) (taky jsem to dost dala najevo ve své recenzi) :D jsem zvědavá, jak se bude série vyvíjet dál!

Reply
avatar
28. srpna 2014 17:40 delete

Velice zajímavě vypadající kniha, dlouho jsem podobnou nečetla!

Reply
avatar