[Recenze] | Iveta Pačutová - Vykupitel duší

O romské dívce, skryté lásce a tajemném muži




Prvotina Ivety Pačutové se stala na Slovensku úspěšnou. Na tento popud se o převod do češtiny postaralo nakladatelství Knihovnice.cz a přináší tak možnost vychutnat si příběh i českým čtenářům.


Bylo jednou jedno romské děvčátko...

Měl to být den, jako každý jiný... Imro a Matěj Halajovi se svými ženami v poklidu nakládají seno, zatímco jejich matka, Hana Halajová na své chlapce čeká doma s obědem. Z ničeho nic se však přižene bouře. Bouře, kterou ještě nezažili. Všichni tedy se tedy utíkají před bouřkou schovat do svých domovů. Situace se zhorší ve chvíli, když Matějově těhotné manželce Julce praskne voda. A také, když po cestě domů v bouři uvidí neznámou ženu s děťátkem. Žena je mrtvá, ale děťátko žije, jehož se s radostí ujme Zuna, Imrova manželka. Podivuhodný vesnický příběh může začít.

Venkovský román jako vyšitý

Vykupitel duší je literárním debutem slovenské spisovatelky Ivety Pačutové a k jako takovému jsem k němu přistupoval s minimálním očekáváním i trochu s respektem. Přeci jen text musí mít určité kvality, když ho hodlá české nakladatelství přeložit ze slovenštiny do češtiny. Má myšlenka byla správná, jelikož kniha je typickým venkovským románem se vším všudy.
Člověk nechť tedy neočekává nic jiného než poetické a chvílemi naturalistické vyprávění příběhu dvou děvčátek, záhadného muže a (skryté) lásky. Ti, kdož prahnou po fantasy, která by se měla odehrávat ve vesnickém prostředí, ať jdou o dům dál. Neboť kniha sice obsahuje všeobjímající fantastické prvky, jsou to však náznaky a vždy pouhá malá naťuknutí, jež mají příběh obohatit a protknout mysticismem a zahalit ho do pláště tajemna.
Což se také daří, příběh, který by se jinak nelišil od dalších venkovských románů, přináší svěží vítr a čte se jedna báseň. Ze začátku je samozřejmě nutné naladit se na správnou vlnu, protože Vykupitel duší zvláštní atmosféru, která ale dokáže člověka pohltit cobydup.
Po celou dobu je z knihy cítit, jak si s ní autorka dala práci. Některé scény jsou doslova vypiplané do detailů - od popisu prostředí přes dialogy až po psychologii charakterů. Jejich činy a slova jsou věrohodné a já neměl problém se s jejich osudy, štěstím a trápením sžít.
Je potřeba překonat začátek knihy, kdy jste uvrženi do víru a trochu se plácáte, nevíte přesně, co od ní čekat. Postupně se však vše vytříbí a necháte se unést vypravěčským stylem Ivety Pačutové, která si dala se svojí prvotinou opravdu záležet.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Knihovnice.cz.

Knihu lze koupit v e-shopu nakladatelství Knihovnice.cz.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

2 komentářů

komentářů
28. října 2014 19:09 delete

O knize jsem ještě neslyšela, ale připadá mi námětově poměrně zajímavá. Když jí dáváš 90% tak se po ní asi podívám. :-)

Reply
avatar
30. listopadu 2014 17:00 delete

Tedy, tohle vypadá hodně zajímavě. Přidávám na svůj wishlist. :)

Reply
avatar