[Recenze] | Andrew Smith - Kukuřičný město

Kniha plná životních mouder... a samozřejmě kukuřice!

Kukuřičný město není první kniha Andrewa Smithe. Po přečtení si však lze velice dobře představit, že by tomu tak v jiném vesmíru mohlo být. Nikoliv kvůli tomu, že by byla kniha špatná. Právě naopak. Kvůli tomu, jak bláznivá a svéhlavá je. Představa tohoto šíleného příběhu v podobě autorova literárního debutu by byla dechberoucí.













Austin Szerba a Robby Brees jsou nerozluční kamarádi. Tak nerozluční, že po škole jezdí skejtovat, dát si retka (tak totiž Robby říká cigaretám) a kecat o světě. Avšak být až takovými přáteli má jistá negativa. Například společnost vidí jejich vztah trochu jinak, není tedy výjimkou, když je někdo zmlátí. A vůbec, i když má Austin přítelkyni, Shann Collinsovou (která je prý fakt kus!), dojde mezi kluky na malý experiment. Líbání s klukem podle Austina bylo divný, ale kvůli tomu tak trochu začíná přemýšlet, jestli náhodou nemiluje Robbyho na místo Shann. Nebo že by šli do trojky? A co teprve ve chvíli, kdy začne konec světa a v Ealingu se z ničeho nic rojí přerostlé kudlanky, jež se zajímají jen o dvě věci - zabíjení a množení.

Hlášky jedna za druhou

Sex, jízda na skejtech, přerostlé kudlanky. Děsivá a bláznivá kombinace, což? Ale to není všechno, tohle je pouze výčet toho nejhlavnějšího, co lze v Kukuřičným městě najít. V knize totiž čtenář nalezne mnohem víc. A i když nebude s nějakou částí spokojen, vždy objeví na příběhu něco, co ho pobaví a co si zalíbí. Samozřejmě celkově koncepce jako taková má své kouzlo. Nakolik to je promyšlený tah Andrewa Smithe přilákat čtenáře nelze přesně určit. Každopádně lidi si Kukuřičné město najdou, jelikož extravagantnost se vždy vyhledává snáz a lépe.
Americký autor to sice nerozbalí hned ze začátku, nechává příběh pomalu rozvíjet, avšak i tak dokáže člověka přitáhnout. Zprvu zejména slovními hříčkami, vtipnými a zajímavými dialogy mezi Austinem a Robbym, Austionovými myšlenkami na všemožné věci. Andrew Smith však vítězí skrze hlášky. Respektive skrz nekonečně mnoho hlášek. A je jedno, zda jsou zábavné, poučné nebo obojí, protože mají vysokou tendenci čtenáře víc a víc přitáhnout ke čtení.
Kupříkladu já se se spoustou z nich dokážu ztotožnit. Několik myšlenek bych rozhodně nedokázal tak hezky zaobalit, jako to udělal Andrew Smith, ale jak jsem si je přečetl, věděl jsem, že má stoprocentní pravdu. Byl jsem si jistý, že na některé věci jsem přišel dříve než on sám, ale celou dobu jsem potřeboval jakési potvrzení od někoho povolaného. Tuto úlohu perfektně zastal americký autor, jenž mi dovedl objasnit a potvrdit mnohé. Například, že blbci nemají nikdy číst knížky nebo že kluci, kteří umějí tančit, jsou genetický vulkány. Austin ještě přizvukuje něco o tom, že dějiny jsou plný sraček.

Šílená jízda od úplného začátku

Samozřejmě - jak přečtených stránek přibývá, otáčky se zvyšují a vše se začíná smíchávat dohromady v jeden velký koktejl zvaný "Odvrácení konce světa a zničení kudlanek". Osobní problémy hlavních hrdinů se proplétají s očekávaným problémem konce světa, jenž je třeba vyřešit. Kombinace je to vskutku ještě šílenější než pouhé rozpravy dvou kluků.
A je to docela paradoxní. Toho, na co se dle ukázek a anotace čtenář těší nejvíc, se dočká až v polovině knihy. Teprve od té chvíle se v knize začnou objevovat přerostlé kudlanky. Až pak Austin, Robby a Shann myslí víc sexuálně než doposud. Jen ve druhé polovině je to pořádná bláznivina. Což je dost velká škoda, velký příchod měl přijít dřív. První půlka Kukuřičnýho města je více či méně uměle roztáhlá. Jako předehra slouží velmi dobře (bez ní by druhá polovina nebyla pro čtenáře pochopitelná), je však zbytečně dlouhá. Navíc ne každého člověka potěší samotný konec. Každá věc v knize má své zdůvodnění, naproti tomu finále je zvláštně otevřené a nejisté. Jsou to jistě případná zadní vrátka pro Andrewa Smithe neboť by si Kukuřičný město nejspíše zasloužilo nějaké pokračování. I když alespoň na chvíli bylo té šílené jízdy dost!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Host.

Knihu lze koupit v e-shopu nakladatelství Host.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

4 komentářů

komentářů
22. ledna 2015 17:19 delete

Na tuhle knížku se vážně těším, už bych si ji měla konečně přečíst :D ale furt to někde vázne. Po tvé recenzi jsem na ni ještě zvědavější :)

Reply
avatar
24. ledna 2015 19:09 delete

Tuhle knížku si plánuju pořídit anglicky (v originále má fakt šílenou obálku :D), tvá recenze mě fakt navnadila. Zní to šíleně, ale mě se to snad bude líbit (i když, pro někoho, kdo sleduje The League of Gentlemen, to zas tak šílené nebude :D).

Reply
avatar
25. ledna 2015 16:43 delete

To zní dost dobře :D Možná mě víc zajímá to, co je v první polovině knihy, což by vzhledem k tvému hodnocení nemuselo být na škodu. Být navnaděná na obří kudlanky a dočkat se jich až v půlce? To by mě naštvalo :D
Každopádně mám Kukuřičný město v hledáčku ;) Díky za super recenzi :)

Reply
avatar
28. března 2015 18:21 delete

No povedzme, že po tom zraze budem musieť nabrať dobrú dávku odvahy na to aby som si túto knihu prečítal :D

Reply
avatar