[Recenze] | Darek Šmíd - Žrádlo pro psy


Na světě je již devět dílů urban fantasy série Kladivo na čaroděje. Sepsání toho posledního se těsně před jubilejním svazkem zhostil Darek Šmíd, pro něhož je to první možnost psát o týmu Felixe Jonáše. Zvládl Kladivo na čaroděje čtenáři podat ve stejném duchu jako ostatní svazky?

Felix, Klaudie, Vincenc a Walter mají tentokrát problém se zvířecími mazlíčky, respektive se psími mazlíčky. A také jejich žrádlem, které lidem způsobuje značné potíže. Odkud se bere ta podivná hmota, čí přesně jsou všechna ta psiska a co přesně mají za úkol? Odpovědi na Felixův tým čekají, ale cesta k nim vede přes spoustu dalších (ne)přátel.

Žrádlo pro psy je tak trochu jiné než ostatní díly ze série Kladivo na čaroděje. Ano, pořád tu máme klasické složení týmu - Felixe, Klaudii, Vincence i Waltera. Jenže téměř hned v úvodu je tento tým rozdělen na dvě poloviny. Už to zasazuje pomyslný hřebík do rakve. Představte si tento detektivní tým jako směs z určitých látek, která je vysoce těkavá, je prostě velice dobře možné, že občas vybuchne, když jsou tyto látky pospolu. Jenže jejich rozdělením veškerá těkavost zmizí. Hlavní protagonisté sice prožívají dobrodružství, ale rozhodně nehláškují tolik jako v předchozích dílech. Když totiž skoro po celou dobu spolu musí vydržet pouze dva, nejiskří to tak moc, jako když jsou čtyři. Darek Šmíd se tedy vydal poněkud riskantnější cestou, což se mu dle mého moc nevyplatilo.


Příběhově na tom deváté Kladivo není úplně nejhůř. Tempo je svižné, akce by mohlo být více, ale na celkový rozsah (cca 160 stránek) to je ještě v pořádku. Dějové zvraty nejsou nijak převratné, ale o ty se nesnaží v sérii prakticky nikdo. Pochválit musím záporáka Rasma Ksandera, který dělá přesně to, co by měl - pohání hrdiny do extrémů a nutí gradovat příběh.


Nedá se rozhodně říct, že by mě Žrádlo pro psy nudilo, Darek Šmíd si však koncept Kladiva trochu víc přizpůsobil svému stylu, s čímž jsem se nedokázal ve velké míře smířit. Postavy se nechovají tak, jak se doposud chovaly, nevtipkují jako dřív. Je sice dobré, že je kniha rozdělena do dvou dějových linií, čímž může působit živěji. Přechod mezi nimi je vždy svižný a určitě má něco do sebe. Lepší by ale bylo mít celou partu detektivů pohromadě. Takto mi nezbývá nic jiného, než mít z dosud posledního Kladiva na čaroděje stále rozporuplné pocity.

◀ Hodnocení: 65 % 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.

V případě, že Vás kniha zaujala, neváhejte se podívat stránky nakladatelství Epocha.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

1 komentářů:

komentářů
9. února 2016 2:27 delete

Wow, amazing blog layout! How long have you been blogging for? you make blogging look easy. The overall look of your web site is wonderful, let alone the content!. Thanks For Your article.
caritaudenganjarimu

Reply
avatar