[Recenze] | Ergall - Galgad: Příběh strážce země


Malá knížečka, která na první pohled vypadá, že by mohla lehce zapadnout. Navzdory tomu nabízí zajímavě laděný příběh na zhruba dvou set stranách. Galgad je Ergallovou fantasy prvotinou a jako taková se neztratí. Je však samozřejmostí, že má jisté mouchy.

Ústřední postavou Galgada je stejnojmenný strážce, který ovládá síly země a díky nim může chránit les před zlou povahou lidí. Tato síla mu také dodává schopnost přeměňovat se do zvířecí podoby. V některých lidech Galgad nachází spojence, ve druhý naopak zaryté nepřátele. Podaří se mu ochránit zemi?

Od knih, které vyjdou vlastním nákladem či za pomocí nějaké agentury, si držím určitý odstup. Není to tím, že by měly ošklivé obálky nebo špatně udělané korektury. Zkrátka to není předsudek. Ale jsem jen nerad zklamán z toho, když kniha není tak dobrá, jak jsem si představoval. Takto jsem přistupoval ke Galgadovi, který, ač vypadá na první pohled vcelku dobře, vzbudil ve mně vesměs zvláštní pocity. Viděl jsem, že u spousty dalších knižních blogerek si Galgad získal docela velkou přízeň. A jsem za to rád. Jenže si nejsem jistý, co přesně je na knize tak uchvátilo.


Musím autorovi přiznat, že příběh dokázal zasadit do velmi příjemného prostředí přírody, tím u mě rozhodně získává plusové body. Dalším pozitivním aspektem je samotná hlavní postava Galgada, která je sympatická, moudrá, ale přitom v některých věcech naivní a neuvědomělá, což pak jejím činům přidává na důvěryhodnosti. Ze začátku se kniha čte velmi příjemně, člověk se seznamuje právě s prostředím a hlavním hrdinou, což z Galgada dělá hezké čtení.

Potom však příběh nabírá na obrátkách. To by normálně nebyl problém (kniha musí přeci nějak gradovat), jenže s prvními zápletkami Galgad ztratí své kouzlo. Jakoby kontakt s prvními civilizovanými lidmi byl právě tím kamenem úrazu. Rád bych napsal, že se to postupem času spravilo a bylo to lepší, ale nebylo tomu tak. Čtení stále krásně utíkalo, ale nebylo to stylem jako na počátku. Děj se poté ještě párkrát zauzluje, ale i tak mě už pak kniha nedokázala dostatečně zaujmout.


Všeobecně považuji první polovinu knihy za tu lepší, nicméně musím přiznat, že autorovi se povedl i popis konečné bitvy, která se v knize odehrává. Ta je dostatečně akční i zvláštně krutá. Avšak jejím koncem příběh docela rychle končí, což mi k rozvláčnému vyprávěcímu stylu Ergalla jaksi nesedí. Pokud však máte rádi příběhy, které v sobě nesou určité poselství, je tato fantasy ekologická agitka právě pro vás.

◀ Hodnocení: 60 % 

Za recenzní výtisk děkuji autorovi knihy.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »