[Recenze] | Lukáš Vavrečka - Mesopotamis


Mesopotamis. Poslední bašta civilizace, která je donucena v povodí řek Eufrat a Tigris přežívat den za dnem. Město, jehož obyvatelé odmítli vymoženosti digitálního věku a rozhodli se říct pokroku "Ne". A pak je tu hodinář Noam Baars, který načerno prodává vyrobená telegrafická zařízení...

Noam Baars je člověk, který by nejspíš sám o sobě řekl, že zkrátka jen využívá příležitostí. Přivydělává si prodejem telegrafických zařízení, což je však ve městě Mesopotamis ilegální. Zároveň se během krátkého okamžiku vydává na dobrodružnou výpravu za záchranu celého města a jeho obyvatel.

Zcela upřímně jsem po přečtení anotace čekal od knihy něco zcela jiného. Nejde ani tak o zasazení či žánrové vymezení, to vše by bylo úplně v pořádku (respektive je v pořádku i tak). Kombinace alternativní budoucnosti a steampunku je osvěžující. Zároveň i svět, který odmítl výdobytky moderních technologií, je fascinující a myslím, že Lukáš Vavrečka se v tomto případě rozhodně vydal tím správným směrem.

Největší slabinou - a to zrovna tak velkou, že ovlivňuje celkový dojem z knihy - je však samotný autorův styl. Řekněme, že by se Mesopotamis mohlo skládat z lyrických (tedy víceméně popisných) a epických části. Problémem je, že zatímco epiky kniha přímo hýří, lyriky se jí nedostává. Velmi mi chyběly pasáže, které by mi přiblížily svět, ve kterém se děj knihy odehrává. Co konkrétně současné situaci předcházelo, jak lidé žijí, jestli mají nějaké motivy nebo zda opravdu město Mesopotamis a jeho obyvatelé spíše čekají na nevyhnutelnou zkázu.


Věřte mi totiž, prostředí a zasazení děje je to nejvíc uchvacující na celé knize. Proto mi nejde na rozum, proč se celou dobu soustředíme na hlavní hrdiny a proč mnohdy děj velmi trhaně skáče i v řádech několika hodin, aniž bych si mohl jako čtenář domyslet, co se během té doby událo. Právě ona občasná zkratkovitost je to, co knihu hodně sráží. Některé činy nejsem jako čtenář schopný pochopit, jsem čistě odkázaný na to, že tak se to zkrátka stalo.

Mesopotamis se přitom nečte nijak těžce. Děj právě docela svižně ubíhá, ale na úkor jisté logičnosti, smyslu nebo alespoň náznaku nějaké posloupnosti. I právě proto mi jako čtenáři bylo zcela jedno, zda se s hlavními postavami něco stane. S nikým z nich jsem nesdílel jejich motivy a cíle a přišlo mi, že většina z nich je v knize jen proto, aby si odbyli svoji předem napsanou roli. Což je veliká škoda.

◀ Hodnocení: 35 % 

Za recenzní výtisk děkuji autorovi knihy.

Autor článku: EclecticGuy

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

1 komentářů:

komentářů
19. května 2019 13:23 delete

Na knihu jsem byla zvědavá, ale asi se do ní úplně hrnout nebudu. Ráda bych však upozornila na chybku, autor se jmenuje Vavrečka :-)

Reply
avatar