Téma druhé světové války by se mohlo zdát již vyčerpané. A ono možná taky trochu je, jenže ne každá kniha popisuje životní příběhy lidí z té druhé strany. Právě proto dokáže tento příběh oslovit a užít si jej i zkušenější čtenář.
Edice světový bestseller přichází s dalším velkým románem. Růže bílá, černý les je přesně ten typ literatury, ke které si dokáže najít cestu velké množství čtenářů. Svým tématem zasáhne kdekoho. Franka, dříve Němka oddaná nastupujícímu režimu, se v roce 1943 po všech uplynulých hrůzách již nemá vůli žít. Před samotným sebevražedným aktem však v lesích nalezne muže v uniformě Luftwaffe, z kterého se vyklube spojenecký voják. Franka se tak musí rozhodnout, zda zůstat věrná režimu, nebo zraněného vojáka zachránit.
Růže bílá, černý les není autorovým prvním románem. S podobnou tematikou sepsal již například knihu s názvem Finding Rebecca, jež se věnuje persekuci židů. I z toho důvodu je příběh tohoto románu plynulý, čtivý a nelze říci, že by někde přímo drhl. Již od prvních stránek čtenáře pohltí a drží s jistotou zajímavého čtení. A je tomu tak. Velmi často se spolu s hlavní hrdinkou Frankou ohlížíme zpětně do minulosti, kdy se Hitler pomalu, ale jistě dostává k moci a kdy Berlínem pochodují desítky tisíc německých vojáků či příslušníků SS. Právě tyto části jsou v konečném důsledku mnohem hodnotnější a zajímavější než pasáže z přítomnosti, kdy jde "pouze" o záchranu přeživšího vojáka spojeneckých sil.
Je velmi snadné prožívat skutky hlavní hrdinky jakožto člověka, který procitl a sundal si růžové brýle s očí. Růže bílá, černý les skvěle popisuje vnitřní pohnutky Franky nejen zprvu obdivovat režim a velmi zapáleně na něm participovat, ale také odklon a zhnusení nad společností, která je schopná uchýlit se k čím dál častějším masovým vraždám. Takto román funguje opravdu skvěle. O něco méně funguje příběhová linie z přítomnosti, kdy by na rozvinutí nějakých hlubších vztahů - a zejména konce - bylo potřeba pár desítek stran navíc. Přesto je Růže bílá, černý les čtením, které si užijete. Budete zčásti napnutí, zčásti smutní. Ale nakonec spokojení.