[Recenze] | Luděk Wellart - Tessyra

Tessyra je malá tenká kniha, u které by se mohlo zdát, že snadno zapadne. Nemá však šanci už díky zvláštní chromové obálce a anotaci, jež slibuje bláznivou jízdu. Číst steampunk, postapo a sci-fi v jednom? Pro některé experimentátory, jako jsem já, je povinnost knihu přečíst. Jen proto, abychom si potvrdili, že to je opravdu velká bláznivina.

První náznaky, že nejde o zcela obyčejnou knihu, přichází z anotace nebo také tiráže. Již od začátku je vidět, že autor a tým lidí, kteří se na knize podíleli, si její tvorbu rozhodně užívali, a svůj entuziasmus se rozhodli předat dál. Už jen kvůli tomu nadšení pro věc jsem si chtěl Tessyru přečíst. Zároveň za to může poskytnutá ukázka, kteroužto jsem prolétl a uznal, že Tessyra bude sice patřit do škatulky těch "prapodivných a šílených knih", avšak zároveň i těch "prapodivných a šílených knih, jež se mi zvláštním způsobem líbily".¨


A nemýlil jsem se, alespoň ne v takové míře. Dostal jsem téměř to, co jsem si myslel, že dostanu. Přesto se v knize objevují věci, které mě buďto překvapily, nebo zamrzely. Nejprve pojďme na ty, jež příjemně překvapily. Oficiální ukázka, kterou nové nakladatelství Magdalem dává k dispozici, je vlastně celý Akt I.. Netušil jsem, kolik je aktů celkem, nakonec jsem zjistil, že tři. Jednotlivé akty se vždy zaměřují na konkrétní postavu v příběhu. První na Fellona, týpka, jež hodně připomíná kovboje ze spaghetti westernu jen s tím rozdílem, že jeho tělesné funkce oproti normálnímu člověku jsou lepší o stovky procent. Druhý popisuje Möbiuse Kaina, technika se svojí vlastní dílnou, který dává týpky jako Fellona dohromady, pomáhá jim upgradovat jejich firmware, měnit součástky a podobné normální věci. A třetí akt představuje Lianu Slater. Ženu, která měla být mrtvá a která teď touží po pomstě.

Což o to, tři akty, tři hlavní postavy. A přitom v každém aktu vždy hrají všichni výše jmenovaní. Co mě ale překvapilo nejvíce je, že akty na sebe v pravém slova smyslu nenavazují. Jedná se totiž o tři jednotlivé časové linie hlavních hrdinů, které se pouze v jednom okamžiku spojí a ke konci třetího aktu nastupuje dějová linka společná pro všechny tři postavy. Ze začátku se mi to zdálo... docela dost chaotické, ale pak jsem si nepřestával říkat, jak moc úžasné to je, zvlášť s přihlédnutím na celkovou povahu knihy.


Největším překvapením však je skutečnost, kolik pop-kulturních odkazů, narážek a gagů ve skutečnosti je. Také spoustu geekovin a technických termínů, z nichž mnohé moc neříkaly ani mně, ale stejně jsem nějakým způsobem věděl, o čem autor píše. Mohla za to už jen ta přítomnost všech slovních spojení jako třeba "femtosekundový rentgenový lejzr", které působí dojmem, že Luděk Wellart ví, o čem píše (o čemž tedy nepochybuji). Všechny ty vtipné záležitosti navíc podtrhuje chování a dialogy postav. Jedna věc je, co píše autor z pohledu vypravěče, druhá zase to, co všechno postavy činí či říkají. A stejně jako Luděk Wellart chytře a vtipně dává dohromady popisné pasáže, tak i promluvy hlavních hrdinů jsou v některých případech velmi trefné a úsměvné. V tomto případě za mě vede postava německého meteorologa Karloffa, který baví svojí senilitou, roztřeštěností a používáním německých slovíček.


Ano, v Tessyře se najde spousta chyb a chybiček. Prvním mínusem je celková nevyváženost, která je typickým příznakem prvotiny. Věřím, že si Luděk Wellart příště pohlídá, kdy je potřeba více akce, aby člověka nenudil, nebo kdy naopak zvolnit. Zejména zvolnit, neboť chvílemi jsem se v příběhu mezi veškerými odkazy, narážkami a vtípky topil i já. Vím, v čem tkví úmysl Tessyry a že šílenosti, jež obsahuje, jsou zkrátka její pravou podstatou, bez ní by to nebyla ta správná Tessyra. Jenže občas je nutné trochu přitáhnout otěže a brát ohled i na čtenáře. Jestliže si tedy troufáte experimentovat a máte chuť rozečíst něco trochu jiného, směle se vrhněte na Tessyru.

◀ Hodnocení: 60 % 

V případě, že Vás Tessyra zaujala, neváhejte navštívit stránky nakladatelství Magdalem a podívat se na bližší informace.

Autor článku: Vojtěch Hamerský

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

1 komentářů:

komentářů
3. srpna 2015 20:30 delete

Ta obálka mě u tebe zaujala už dřív, tak třeba se na to taky vrhnu... Akorát k tomu žánru - však scifi je žánr, do kterého se řadí steampunkové a postapo knihy, ne? Takže mi to přijde vcelku rozumné a v pořádku :D jinak teda akci ale až tak nevyhledávám a nepotřebuju, ale humor a narážky se mi líbí, takže uvidíme.. A už si přečti Ready player one! Tam je těch odkazů mraky a vážně se mi to líbilo.

Reply
avatar